Photo by NENAD REBERŠAK

Tam, kde peníze pojmenovali podle zvířat a stromů

Chorvatsko má k přírodě zvláštní vztah: národní parky a chráněné krajinné oblasti zabírají 10 % jejího území. Oficiální měnou v Chorvatsku je chorvatská kuna a nosí název podle živočicha kuny, zatímco mince nižší hodnoty se nazývají dle lipového stromu, jehož květy jsou na nich vyobrazeny.

Název chorvatské měny kuna má své kořeny v oněch dobách, kdy se obchodovalo kožešinou z kuny a byla tehdejším platidlem. Mince-lípy byly pojmenovány podle toho, že tržiště byla obvykle obklopena lípami. Tento vztah mezi penězi a přírodou nalézáme i v souvislosti s jinými hodnotami mincí a proto například nejznámější květ Velebitu, endemická žlutá velebitská degénie z čeledi brukvovité zdobí minci v hodnotě 50 lip.

Rostlinné a živočišné druhy, obzvláště květiny, jsou nevyhnutelnou součástí Chorvatska. Chorvatskou národní květinou je kosatec (Iris croatica), fialový květ, který lze najít ve všech částech státu. Je zakázáno jej sbírat, jelikož jde o chráněný druh, tak jak je tomu i u většiny z 15 druhů kosatců rostoucích v Chorvatsku. Proto bude nejlepší, pokud přírodní krásu kosatce zvěčníte na nádherné fotografii pro Instagram. Perunika je chorvatským slovem pro kosatec a pochází od jména slovanského boha a hromovládce-Peruna. Podle pověsti, kosatce rostou jen na místech, kam udeří hrom.

Chorvatskou přírodu nejlépe představují mohutné stromy slavonského dubu, kterého si mimořádně cení vinaři na celém světě spolu s dubem americkým a francouzským. Dubovina se používá k výrobě vinných sudů ke zrání nejlepších vín. Pokud byste chtěli poznat velkolepé duby v jejich přírodním prostředí, zajděte do lesa na ploše 40 000 tisíc hektarů v blízkosti města Županja. Ještě úžasnější je zvláštní rezervace lesní vegetace Prašnik, která se nalézá mezi Novou Gradiškou a Okučany, v níž se nachází jeden z nejstarších dubových lesů v Evropě.

CHKO Lonjsko polje a Kopački rit v Baranji jsou dvě velké močálovité oblasti jihovýchodní Evropy, plné různých a podle ročních období se měnících biotopů. Kopački rit je kandidátem do Seznamu světového dědictví UNESCO. Je známý svými jeleny, více než 300 druhy ptáků a prastarými močály, lesy a poli. Mezi ptáky, kteří si zaslouží naši pozornost patří orel křiklavý a černý čáp.

Lonjské pole v okolí Sisku, pouhých 50 km od Záhřebu, je stanovištěm 238 druhů ptactva, 10 druhů plazů, 16 druhů obojživelníků, 41 druhů ryb a 550 druhů rostlin. Může se také pochlubit dokonce 38 druhy vážek (Libellula). Též doporučujeme navštívit Čigoč, evropskou vesnici čápů. Pokud bystě chtěli být svědky neznámějšího milostného příběhu z ptačího světa o zraněné čápici Malena a čápu Klepetanovi, kteří se po zimním stěhování zjara vždy znovu a znovu vrací, musíte navštívit Slavonski Brod.

Hory a lesy kontinentálního Chorvatska jsou vynikajícím příkladem velkolepého prostranství, jakým jsou Velebit a Gorski kotar, kde se ve volné přírodě pohybují medvědi a divočáci. Avšak ta nejzvláštnější fauna se nachází pod zemí, v rozvětvené soustavě jeskyň. Už jste si někdy položili otázku, jak byste vypadali, kdybyste žili v hloubce větší než jeden kilometr pod zemí? Při příležitosti nedávno provedených průzkumů Velebitských  jeskyní byl odhalen nový druh zvláštní podzemní pijavice – Croatobranchus mestrovi, 1320 m pod zemským povrchem.

Jeskyně v okolí Ogulinu také ukrývají jedinečná tajemství, včetně ogulinské jeskynní houbičky (Eunapius subterraneus), odhalené v r. 1984. Je jedinou známou houbou, čili endemickým podzemním jeskynním organizmem a v krasových oblastech náleží mezi ohrožené druhy.

 

I v řekách Chorvatska žijí zajímavé druhy, které jen čekají, aby byly odhaleny. Mořské ryby Jadranu jsou snad známější a populárnější v gastronomii, ale četné autochtonní druhy ryb a jiných druhů živočichů žijí i v chorvatských řekách. Mezi ty, které lze spatřit jen málokdy, patří člověčí ryba, která slepá plave mezi útesy i v řekách chorvatského podzemí.

A přesto je nejlepšími představiteli chorvatských přírodních stanovišť divoká zvěř žijící nad zemským povrchem. Medvědi, vlci a rysi v zemích Západní Evropy téměř vyhynuli, ale tito tři masožrouti jsou ve velké míře přítomni v nerůznějších divokých oblastech, v nichž se život po staletí měnil jen velmi málo.

Poté, co byl prohlášen za vyhynulý druh v regionu, rys byl r. 1973 znovu usazen do Slovinska v rámci slovinského projektu osídlovaní rysů. Od té doby živočišné společenstvo rysů ožilo, jelikož je právě Gorski kotar spolu s Velebitem  výhodnou oblastí k jejich dalšímu  vývoji. Dnes je v Chorvatsku kolem 60 rysů, z čehož několik párečků žije v Národním parku Plitvická jezera. Má se za to, že Národní park Risnjak vděčí za svůj název právě této šelmě.

Statistické údaje o lovu z r. 1894 prokazují, že kdysi vlci žili ve všech oblastech Chorvatska a ve všech krajích tak došlo k rekordnímu odstřelu vlků. Dnes se vlci i dále volně potulují divočinou, ovšem v menším počtu, a jejich stanoviště je hlavně omezeno na Gorski kotar, Liku a na části Dalmácie. Vlci jsou v Chorvatsku chráněným druhem.

Populace medvědů dnes čítá kolem 1000 jedinců. Chorvatsko má pověst země s vysokým stupněm soužití člověka s medvědem. Medvědi se volně pohybují v národních parcích i v chráněných krajinných oblastech, ale pokud se jednomu z nich budete chtít přiblížit, vydejte se do útulku mladých medvědů v Kuterevu, jediného toho druhu v regionu.

Od nejvyšších vrcholků až po nejnižší doliny, různorodost kontinentálního Chorvatska poskytuje na každém kroku vždy nové zkušenosti.