Photo by Zoran Jelača

Rozkošné vily středověkých celebrit!

Zámky nejsou jen impozantní stavby,  z nichž se naskýtá překrásný pohled na okolí, ale místa, ve kterých můžete oživit minulost a dozvědět se, jak se kdysi žilo. Svojí impresivní architekturou, bohatou historií, odhalenými i neodhalenými tajemstvími a četnými legendami vás chorvatské zámky jistě zanechají bez dechu, a pro někoho budou možná inspirací pro knihy, filmy a nějaké populární seriály.

Jednou dávno hrabě vybudoval překrásný zámek…

Chcete-li se cítit jako v pohádce, tak zámek Trakošćan je dokonalá volba. Nachází se na kopci, obklopen překrásným lesem a jezerem, tento zámek z 13. století ve vás probudí nenapravitelné romantiky. Pro plný pohádkový zážitek se projeďte po okolí kočáremi a potom si prohlédněte vnitřek zámku, kde uvidíte rytířská brnění, cennou kolekci barokního nábytku, lovecké trofeje a impozantní sbírku zbraní. Jedna z legend vypráví, že zámek dostal jméno po rytířích Drachenstein, což vlastně znamená Dragonstone… Hm, nad tím by se mohli zamyslet všichni fanoušci seriálu „Game of Thrones”.

Staň se na jeden den hrabětem nebo hraběnkou

Určitě jste se aspoň jednou v životě zeptali, jaké to je žít na zámku, spát v něm a cítit se jako hrabě nebo hraběnka? Navštivte zámek Bežanec a konečně uspokojte svoji zvědavost. Tento krásný zámek ze 17. století a luxusní hotel se nachází na kopci nad malou vesnicí Valentinova, je to výjimečně populární místo pro organizování svateb. A jako každý zámek, který si na sobě dává záležet, i Bežanec má svoji legendu – o dobrém duchovi, který párům daruje kouzlo věčné lásky. A protože láska prochází žaludkem, exkluzivní restaurace na zámku Bežanec je povinným místem pro všechny milovníky jídla a špičkové sklenky. Kdo ví, možná je překvapí nějaký duch domácí kuchyně.

Zámek řádových sester

Zámek Lužnica je, na první pohled, možná i nejneobyčejnější ze všech uvedených zámků. Jinak je řeč o zámku z 18. století, který byl kdysi dávno v majetku hraběcí rodiny Rauch. Je obklopen lesem a rozsáhlým polem a průčelí jsou zdobena reliéfními ozdobami. Ale co je tu tedy neobyčejné, zeptáte se? Zámek je totiž majetkem řádových sester , které ho roku 1925 odkoupily od hraběcí rodiny a časem jej přeměnily na  turistickou atrakci. Zámek je otevřený pro návštěvníky, má 60 upravených pokojů, konferenční dvoranu, Wi-Fi a kromě náboženských událostí se v něm organizují konference, dílny, program pro děti i dospělé, kempy, pikniky… Vypadá to jako skvělé místo pro odpočinek, že ano?

 

Kdyby zdi mohly vyprávět…

Šlechtický hrad Veliki Tabor se usadil na vrchu Huma Košničkog a odtud již po staletí dominuje zagorskému kraji. Jeden z nejlépe zachovaných opevněných hradů kontinentálního Chorvatska, z něhož se prostírá překrásný pohled na Chorvatské  zagorje a část Slovinska.

Kromě samotného hradu je tu i i legenda o Veronice Desinićké, něžné zlatovlasé krasavici, která se smrtelně zamilovala do syna vládce hradu a tu lásku zaplatila  životem. Údajně se dodnes ve Velikém Taboru mohou zaslechnout Veroničiny vzlyky…

Poklad ukrytý mezi hady

Podíváte-li se směrem k Medvednici, určitě uvidíte bílý obrys opevnění na jednom z jejích vrchů. To je Medvedgrad, středověká pevnost ze 13. Století, která je nejznámější svými příběhy a legendami. Jedna z nejznámějších medvedgradských legend je ta o kruté a krásné Černé Královně, majitelce zámku Barbaře Celjské, o níž se vypráví, že se pokoušela oklamat samotného čerta, který ji prokoukl a za trest je přeměnil v hada. Podle legendy se její poddané i dnes plazí po Medvednici a hlídají poklad své velitelky a čekají na hrdinu, který políbí zmiji strážkyni a vrátí Černé Královně původní zjev.

Kdyby nebylo Češky, nebyl by ani zámek

O tomto překrásném zámku nacházejícím se nedaleko od Varaždinu koluje příběh, že ho vybudovala jedna neznámá, ale bohatá Češka jménem Maruša a že po ní dostal zámek jméno – Maruševec. Zámek se poprvé vzpomíná roku 1547 a od té doby byl domovem mnohých šlechtických rodů, které o něj s velkou péčí  pečovaly a dostavovaly jej. Zvláště význané je úsilí rodiny Pongratz, která za pomoci váženého švédského pejzážního arhitekta přebudovala zahradu uvnitř zámku. Během 2. světové války byl Maruševec zpustošen a téměř zničen. Ačkoliv nikdy nezablýskal oním starým leskem, stále je ještě dostatečně podivuhodný a je třeba jej určitě vidět.

Jak malý kohout zastavil Turky?

Představte si, že jste pod tureckým obležením, že jste hladoví a že jedinou potravu, kterou máte, v tomto případě kohouta, vypálíte z děla na nepřítele? Zní to trochu bláznivě, ne? Zámek Đurđevac byl svědkem právě takové příhody. Avšak, před tím, než se k tomu dostaneme, vrátíme se ještě na chvíli na zámek. Vybudován byl v 15. století na ani trochu příjemné vyvýšenině uprostřed močálu, pročež jej zařazují mezi vodní tvrze neboli wasserburge. Již v 16. století se zámek jako vojenská pevnost stává posledním bodem obrany před Osmany… Tady se vracíme ke kohoutovi a ke známé „Legendě o Picokima”, která vypráví o mazanosti nečetných obránců zámku. Pokud vás zajímá celá legenda, navštivte Đurđevac a „Picokijadu” a dozvíte se detaily.

Zámek za 20 kun

Legenda vypráví, jak byl tento zámek tak krásný a líbivý, že slavný turecký sultán Sulejman Veliký osobně zakázal jeho zboření. Jeho krása neunikla ani designerům chorvatských peněz, kteří motiv zámku Eltza umístili na bankovku 20 kun.  Takže jestli se vás v „Milionáři” zeptají, který zámek se nachází na 20 kunové bankovce, nemůžete se už zmýlit. Jenže, aby se vůbec mohl jednoho dne nalézt na bankovce, musel se tento zámek nejdřív vybudovat. O to se nejvíc zasloužil hrabě Eltz, který roku 1749 na svém vukovarském lénu začal se stavbou. Později byl zámek vícekrát dostavován a začátkem 20. století získal konečný vzhled a roku 1968 se stal Městským muzeem Vukovar.