Photo by IVO BIOČINA

Návrat k tradici – zlatem vyšívané pantoflíčky a květiny

Co si hrdina Světového fotbalového šampionátu FIFA v Moskvě vezme na sebe při příležitosti návratu domů poté, co odehrál nejdůležitější zápas ve finále tohoto mistrovství, aby zachoval styl důstojného hráče Domagoje Vidy? Ten se totiž rozhodl, že do svého rodného Miholjace přijede bryčkou taženou koňským spřežením a v typickém místním lidovém kroji skládajícím se z bílé košile, černé vesty a kulatého klobouku s fábory v chorvatských barvách – červené, bílé a modré. Považuje se za jedno z nejtradičnějších přivítání chorvatských hrdinů po návratu z Ruska.

Byla to nezapomenutelná sláva, ale zároveň i nahlédnutí do jedné z nejtradičnější části Chorvatska, kde má každá slavonská vesnice vlastní tradice a kroje, jimiž se pyšní a které se oblékají vždy, když se oslavuje. Slavonie je známá jakožto jeden z nejpohostinnějších regionů v Evropě, přičemž její lidové kroje vynikají vlastním stylem i různorodostí.

Mezi ty nejznámější se počítají kroje bizovacké, jejichž osobité červené a žluté detaily dodávají barevný nádech jednomu z nejsložitějších chorvatských krojů. Několik vrstev kratších plátěných sukní sahá jen něco málo pod kolena, což umožňuje pohled na vlněné punčochy, tzv. bobany, a zlatem vyšívané pantofle, zatímco čepička označuje společenské postavení ženy, která ji nosí. Hlavní ozdobou jsou květinové věnečky z umělých lilií a z růžových poupat.

Při jarní obchůzce královen v Gorjanech blízko Ðakova, což je obyčej zapsaný v roce 2009 do Seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO, si můžete užít pohled na procesí se zářivými květinovými kroji. Královny jsou známy jako Ljelje a jde o místní dívky zpívající písně a tančící s meči. Králové nesou meče a mají pánské klobouky nádherně zdobené květinami, zatímco královny mají bílé věnečky jako nevěsty. Tento zvyk se dochoval ještě z osmanských dob a dobývání, kdy Turci odvedli všechny muže. Ženy se takto strojily, aby odlákaly jejich pozornost a Turci si mysleli, že jsou to duchové, což mužům umožnilo útěk.

Lidové kroje Mezimuří a Zagorje dokládají větší vliv střední Evropy, takže základem je bílý podklad obvykle doplněný dekorativními šátky, šálami, zástěrami a šperky, přičemž má převahu červená barva. Pečlivě provedené švy a zlatá výšivka jsou též častým motivem a u pánského kroje se velká pozornost věnuje kloboukům, z nichž jsou černé tradiční panonské klobouky ve tvaru kopule anebo klobouky z černé plstě ozdobené stuhou s chorvatskou trikolórou.

Lidové kroje z Liky jsou dosti jednoduché a jejich nejnápadnější součástí je mužská červená čepice se silnou černou obrubou. Kroj mužů doplňuje bílá košile, červená vesta a černé kalhoty, zatímco u ženských krojů je červená zástěra, plná různobarevných ozdob, v kontrastu s bílým šátkem na hlavě.

Jeden z nejtradičnějších oděvních předmětů – kravata, představuje moderní přínos Chorvatska celému světu. Tento nenahraditelný doplněk pánské módy pochází ze 17. stol., kdy manželky chorvatských vojáků bojujících ve francouzském vojsku vázaly různé kusy látek kolem krku svých milovaných, aby se během bitvy mohli rozeznávat. Králi Ludvíku XIII. se kravata nesmírně zalíbila, takže se svět pánské módy stal a zůstal navždy jinačím.

Lidové kroje v kontinentálních částech Chorvatska zdobí různé šperky a ozdoby spolu se zlatými výšivkami, květinami i dukáty. Šperky jsou často jednoduché a představují to, co v oněch dobách bylo k dispozici chudému, obyčejnému lidu. Jednou z nejdůležitějších ozdob byla lepoglavská krajka, jejíž složité, pracné vzory vytvářely ženy z tohoto města. Tato krajka, spolu s krajkou z ostrova Hvaru a Pagu, je součástí chorvatské krajkářské tradice zapsané do Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.