Photo by Maja Danica Pečanić

Jídlo tak dobré, že i Děda mráz zapomene rozdat dárky

Chorvatsko je země, kde se dobře jí po celý rok, ale teprve Vánoce přinášejí skutečnou gastrománii, která nenechává nikoho lhostejným. Zatímco venku padá sníh, fouká vítr nebo hučí severák, vánoční čas znamená klid, teplo domova, rodinu a přátelé. Nejlepší je pak se uvolnit a zapomenout na všechny starosti při fantastickém jídle.

Štědrý den

Podle tradice se na Badnjak (Štědrý den), tedy den před Božím hodem, nejí maso. Proto hlavní roli přebírají ryby, zejména tresky. Připravují se ve formě husté polévky (na červeno) i na bílo, jí se lžící nebo se mažou na chleba. Vaří se se spoustou způsobů od Istrie a Kvarneru přes Dalmácii až do Záhřebu.

V Dalmácii se připravuje „treska na oleji“, vaří se s bramborem a silně ochucuje olivovým olejem, česnekem a najemno nakrájenou petrželí. Treska se marinuje nejméně 24 hodin, ale často i dva či tři dny, aby změkla a použila se na vydatnou a hustou rybí polévku.
Ve verzi z Istrie a Chorvatského Přímoří se treska připravuje na bílo s přídavkem česneku a olivového oleje jako pomazánka, která se pokud možno maže na voňavý a čerstvě upečený chléb.
Tradiční istrijské jídlo, které se připravuje v době půstu, jsou tzv. pasutice, těstoviny ve tvaru čtverečků, které se zalijí horkým olivovým olejem a podávají se se slanými sardinkami nebo treskou na bílo. Ostrované jedí na Štědrý den hustou polévku z úhoře s rajčaty nebo olihně zapečené v troubě s brambory.
Obyvatelé Slavonie připravují slavný perkelt ze štiky s velkým množstvím cibule, červené pálivé papriky, rajčat a domácího sádla.
V Šokadii staré tradice nařizují jíst „suve sćuke“, tedy sušené štiky, a to ty nejlepší kusy, které se za celý rok ulovily.

Boží hod

Jestli jste se na Štědrý den dobře najedli, na Boží hod se najíte ještě lépe. Kdo by odolal receptům, které se desítky a stovky let znova a znova hledají ve starých babiččiných kuchařkách?
Dalmácie tak na Vánoce vždy voní po pašticadě. I když každý tvrdí, že zrovna ta jeho je nejlepší, protože je uvařena podle původního receptu, způsob přípravy se na celém Jadranu liší. Jedni ji vaří v prošeku, jiní ve víně s cukrem, dochucuje se pancettou, česnekem, mrkví, celerem a bylinkami. Zvláštní aroma a hustotu této omáčce dodávají sušené švestky. K tomu samozřejmě patří domácí knedlíčky (njoki), o nichž je známo, že je nejlépe na světě připravují dalmatské a istrijské babičky.


Gorski Kotar si užívá krůtí maso s těstovinami, stejně jako Záhřeb a severní Jadran. Trvá několik let, než získáte dostatek zkušeností, jak uvařit tuto vánoční pečeni. Všechny šťávy zachytí nádivka z kukuřičného chleba, cibule, jablek, celeru, česneku, kuřecích jater a petržele, ale tajemství je v tom, že se chorvatské krůty krmí ječmenem, kaštany a ořechy, proto jsou tak výjimečné. To vše samozřejmě s domácími těstovinami!
Pečené selátko je oblíbené ve Slavonii, jeho kůžička musí být křupavá a maso se v ústech rozplývat. Jí se samozřejmě s jejím veličenstvem francouzským salátem, namíchaným ze zeleniny, majonézy a vajec.

V Mezimuří se připravuje kachna, a jako všechny ostatní pečeně, i ji plní Mezimurci pohankovou kaší.
V Lice jsou na Boží hod věrni vepřovému s vařeným zelím, vůně sarmy se však line ze všech vánočních tabulí v každém koutku naší země.

Myslíte, že už jste sytí?

Ale ještě někam je potřeba nacpat moučník: rohlíčky, linecké, „brownies“, biskubský chlebíček, ořechový a makový závin, oplatky, kočičí oči (sladké pečivo s banány) a buchtičky!

Tradiční jsou již hvězdičky a srdíčka plněná marmeládou, sušenky ve tvaru stromků potřené marcipánovým krémem a ozdobení cukrovými perličkami, nebo vánoční tvarohová bábovka, která se podává k snídani.

Vůně skořice a vanilky, karamelu a oříšků je něco, co dlouho zůstává ve vzduchu, ale ještě déle ve vzpomínkách! Na Vánoce nás upomínají vůně.